Má lásko...

Níže naleznete báseň, která není přímo o tanci a přitom hovoří o mnohém, co můžeme v bezpečném prostoru tance objevovat i prožívat...

Má lásko,

nemůžeš "být" pro druhého

dokud se nenaučíš "být" sama pro sebe.

Buď tady pro svůj dech, jak stoupá a klesá.

Jak zpomaluje, zrychluje, jde do hloubky.

Jak se tvé břicho rozpíná a stahuje.

Buď při tom. Buď s tím. 

Buď milujícím svědkem této mimořádné síly, která tebou prochází.

Buď tady pro všechny své pocity, ne jen ty příjemné.

Buď tady pro svůj smutek, i pro svůj hněv.

Pro lehkost i frustraci.

Buď tady pro své zoufání, prázdnotu i plnost,divokost i jemnost, žití i umírání.

Buď tady pro všechny tvé myšlenky.

Pro ty, které máš ráda, i ty, které nesnášíš.

Pro ty, kterých se děsíš, i ty, které vyhledáváš.

Buď tady, když vyvstávají a zase mizí.

Zůstaň tady zatímco přicházejí a odcházejí.

Buď tady pro své bolavé srdce, i pro své zahojené srdce.

Buď tady pro odpovědi,a nezatracuj otázky.

Buď tady pro jasnost,a přitom nevytěsňuj zmatek.

Buď tady pro vše co je tvoje, má lásko.

Tak, jako je matka pro své děti.

A pak budeš moct být pro vše, co je moje.

Pečuj o mě tím, že budeš pečovat o sebe.

Nalezni mě nalezením sebe.

Pusť mě dovnitř tím, že budeš nablízku.

To je paradox milostného vztahu.

~ Jeff Foster

Český překlad: Kateřina Grofová / FB Na konci dechu, Art: Klára Langrová *Setkání dvou duší

(text objevila a zaslala Janča R.)